Náš týden

 

 

Pondělí         plaveme, hrajeme pohybové hry

Úterý            malujeme, kreslíme a vyrábíme    

Středa          cvičíme, protahovací a zdravotní cvičení

Čtvrtek         zpíváme, tančíme a recitujeme

Pátek            katecheze

 

Co se učíme                                                   Cvičení pro děti

 

Básničky a říkadla s ukazováním

Ranní pozdrav

Dobrý den, dobrý den,                                                             Úklonou pozdravíme souseda vpravo – vlevo,

dneska máme krásný den.                                                        rukama uděláme kruh nad hlavou,

Dobrý den, celý den,                                                                znovu úklona vpravo – vlevo,

dnes se nudit nebudeme.                                                          rukama NE, NE, NE,

Máme ručky na tleskání                                                            tleskáme,

a nožičky na běhání.                                                                dupeme,

Dobrý den, celý den,                                                                ukláníme se sousedům,

dnes se nudit nebudeme.                                                          rukama NE, NE, NE.

 

Brouček 

Malý brouček spinkal v trávě,                                                    dřep, spíme

probudil se dneska právě.                                                         do stoje, protahujeme se

Protáhl si nožičky,                                                                     protahujeme nohy

hlavičku i ručičky.                                                                     protahujeme hlavu a ruce

Na nohy vzal bačkorky                                                              ruka ukazuje na nohy

a utíkal do školky.                                                                    běh na místě

Tak je tady  všechny máme                                                      děti běží k paní učitelce

a hezky se přivítáme.                                                               všichni se obejmeme

"Dobrý den!"                                                                           ukloníme se a pozdravíme

 

Brambora

Koulela se ze dvora                                                                   Rukama znázorňujeme MOTY MOTY,

takhle velká brambora.                                                              velkým obloukem rukama znázorníme, jak velká,

Neviděla, neslyšela,                                                                   zakryjeme si oči, zakryjeme si uši,

že odněkud seshora                                                                   rukou ukážeme nahoru,

spadla na ni závora.                                                                  ruka nám spadne na hlavu,

Kam koukáš, ty závoro?                                                            ukazujeme TY, TY, TY,

Na tebe, ty bramboro!                                                               prstem ukazujeme na dítě,

Kdyby tudy projel vlak,                                                             paže pokrčené vedle těla, střídavě pravou a levou   

                                                                                              dopředu, v bocích se kýváme,

byl by z tebe bramborák.                                                          dlaněmi plácáme o sebe.

 

Mandelinka

Kdo to tluče, kdo to břinká?                                                     Ve dřepu bubnujeme dlaněmi do země.

Bramborová mandelinka.

Na brambůrku bubnuje,

z rámusu se raduje.

 

Brambora (druhá verze)

Kutálí se ze dvora,                                             (ruce máme před sebou, motáme s nimi a jako „kutálíme“)
takhle velká brambora.                                      (ukazujeme rukama velikost brambory)
Neviděla, neslyšela,                                          (dlaněmi zakryjeme oči, uši)
že na ni padá závora.                                        (mávneme, dvakrát tleskneme rukama)
Kam koukáš, ty závoro?                                    (rozhlížíme se kolem sebe, ruka na čelo)
Na tebe, ty bramboro!                                      (levou rukou se vztyčeným ukazovákem děláme „ty,ty,ty“ nebo ukážeme na sebe)
Kdyby tudy projel vlak,                                     (krouživými pohyby rukou předvádíme vlak)
byl by z tebe bramborák!                                  (opět do rytmu tleskáme)

 

Stojí, stojí bedla,                                                    Stojíme na jedné noze, ruce nad hlavou v stříšku,

ráda by si sedla                                                      dřepneme si,

a vzala si pletení,                                                    znázorňujeme rukama pletení s jehlicemi,

noha už jí dřevění.                                                   vstaneme a protřepáváme střídavě nohy.

 

Hlava, ramena, kolena, palce,                                   Ukazujeme části těla.

kolena, palce, kolena, palce,

hlava, ramena, kolena, palce,

oči, uši, pusa, nos. 

 

Hopky, hopky, nožičky,                           /poskoky snožmo/
skáčou jak dvě žabičky.                         /poskoky snožmo/
Dáme nožky k sobě,                              /stoj spatný/
cvičí ručky obě.                                    /ruce nahoru/
Velké kruhy                                        /točíme rukama/, malé kroužky             /toč.předloktím/
ubíhají rychle nožky.                           /běh/
Jedna tam a druhá sem,                     /běh/
sedneme si hned na zem.                    /sed na zem/

 

 

 

Myšky chodí tuze tiše, mají packy jako z plyše. Tiše, myši, šišiši, ať nás kočky neslyší.	Starý dub stojí v lese, stojí, stojí, nepohne se. Větřík jeho listy třese, třese všemi listy v lese. Sypou se žaludy, sypou se žaludy, bum, bum, bum, bum bác.	Dešťové kapičky dostaly nožičky, běhaly po plechu, tropily neplechu.	Padá listí zlaté, rudé,         je ho plná zahrada.         A co potom padat bude,         až to listí opadá?         Potom bude padat sníh,         co ho bude ve větvích,         co ho bude všude, všude,          jen to slunko bude rudé.
Měla babka čtyři jabka a dědoušek jen dvě. Dej mi, babko, jedno jabko, budeme mít stejně.	Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku. Shoď mi jednu nebo dvě, budou sladké obě dvě.	Každá ruka má prstíčky, sevřeme je do pěstičky. Bum, bum na vrátka, to je krátká pohádka. Ručičky si spolu hrají, mnoho práce udělají. Bum, bum na vrátka, skončila ta pohádka.	V těle hodně kloubů máme tělo jimi ohýbáme. Máme loket, rameno, kotník, kyčel, koleno a pak taky naštěstí pohyblivé zápěstí.   Nos se schoval mezi oči, otoč hlavou, též se točí. Neustále něco cítí, každou vůni hnedle chytí.
		Z rukou můžeš míti v mžiku dvě vrtulky vrtulníku. Rozpaž ruce do dvou stran, vrtulník je přichystán.   Nyní ruce v loktech ohni a dokola s nimi pohni. Když své ruce otočíš, vrtule hned roztočíš!	Levá ruka, pravá ruka, do dlaně si prstík ťuká. Pěsti, lokty, ramena, hlava, břicho, kolena, čelo, brada, nos, Honza chodí bos.

 

Ježek v zimě

Kam se ježek v zimě schoval?
Neklouzal se, nesáňkoval.
Zahrabal se do listí,
od té doby spí a spí.
Zahrabal se do země.
Lidičky vzbuďte mne
až zavoní fialky, zapískají píšťalky!

Hruška Hruška na zem padala, tlesk, plesk, bum! Ježečkovi na záda, tlesk, plesk, bum! Ježeček se zlobil hned, tlesk, plesk, bum! Hrušku za to celou sněd, tlesk, plesk, bum!	Johana Když jsem šel z hub, ztratil jsem zub, našla ho Johana s dlouhýma nohama. Já na ní dup, dej sem ten zub, nebo ti vytrhnu z drdolu chlup!!!

 

 

 

Podzim klepe na dveře Podzim klepe na dveře ve strakaté zástěře. Stromy se už chvějí, moc se neohřejí. Venku hustá mlha, ale už se trhá. Už se třepí, už se páře, sluníčku jsou vidět tváře.	Podzimní Děti už jdou pouštět draky, vem si svetr a pojď taky! Vítr fouká víc a více, brzy vezmem rukavice.
Bílá zima Je tu zima ne zima, chybí bílá peřina. Mráz nás sice štípe do tváří, ale bílé vločky nezáří. Padej, prosím, sněhu z nebe, ať nás každá vločka zebe. ať je všude kolem bílo.. Hurá! Právě nasněžilo!	Měsíce Leden na rampouchy hrál, únor posune se dál, březen trávu tlačí vzhůru, duben barví stromům kůru. Květen barevný má fráček, červen zpěvavý je ptáček, červenec je léto u vody, srpen prázdninové příhody. Září – škola volá zas, říjen podzimní je čas, listopad – spí zahrádka, prosinec je pohádka.
Valentýnské srdíčko          Dostala jsem srdíčko,                                  červenám se maličko.                                  Kdopak mi ho dal? Kdo mě miloval? Vždyť je dneska Valentýna!   Tak se honem rozpomínám, kdo mě má tak rád, chce mi srdce dát.
Přichází jaro Dneska jsem je uviděla! Mezi zmrazky zasvítila jedna, druhá, třetí, sedmá.. Že je zima, vůbec nedbá. Sněženka se jmenuje, jarní radost daruje. Konec zimy už se blíží, potichu se jaro vplíží. Po sněžence bledule, to už tady jaro je A pak k jaru zlatý klíč- krásný žlutý petrklíč!	Velikonoční pohádka Zajíček a kuřátko změnili se nakrátko v pohádkové bytosti, co dělají radosti. Když nastane Velká noc, jsou tu dětem pro radost. Všem vajíčka rozdávají, velkou radost z toho mají. A pak zase pěkně zpátky vycouvají zpět z pohádky. Zase jsou z nich zvířátka- končí jarní pohádka.
První včela Přiletěla první včela, ještě v úlu spát by měla. Vždyť je teprve zimy půl, v úlu má svůj zimní dům. Nikam včelko nespěchej, zimní klid si užívej. Do jara máš času dost, zatím je tu zima host.	Včely Co to tady v květech bzučí, kolem uší nám to hučí? Podíváme se tam hned, včelky budou dělat med. Nasbírají v květech pyl, tady ještě kousek zbyl. Odnesou ho do úlu, budeme mít med do sudu.
Sluníčková básnička Dnes mám schůzku se sluníčkem. Petrklíč už zvoní klíčkem co má extra pro jaro. Vždyť jaro už začalo! Já se zeptám sluníčka proč z bundy hned do trička. Byla zima, teď je hic, dávno už jsme bez čepic. Se sluncem je vždycky prima. Pryč zmizela vleklá zima. Odzvoníme s petrklíčem zimě sluníčkovým klíčem.	Jarní básnička Jaro ťuká na dveře, kdopak mu je otevře? Vítr, sníh a fujavice drží pevně kliku v ruce. Jaro ťuká: Ťuky, ťuk, chce ho holka, chce ho kluk. Zima ale drží kliku i v posledním okamžiku. Dnes je první jarní den, vyženeme zimu ven. Přivoláme sluníčko, zasviť aspoň maličko!
Svátek matek Moje milá mámo, víš, co se dnes stalo? Dnes máš, moje mámo, svátek, dnes je totiž svátek matek. Druhá květná neděle netváří se vesele. Tvůj úsměv ji rozzáří, úsměv, co máš ve tváři. Mám pro tebe kytičku, ukaž, nastav ručičku. Nad to tvoje pohlazení milejšího v světě není.	Beruška Na křídlech mám puntíky, nejsou nijak veliký. Jsem sluníčko sedmitečné, červené a krásně lesklé. Beruška mi říkají, na prst si mě dávají, čekají, kam poletím, jestli se zpět navrátím.

Mravenec

Běhám sem a běhám tam,
kamarády zavolám.
Sám ten lístek neunesu,
ostatní už běží k lesu.
Já běžím až nakonec,
jsem mrňavý mravenec.

 ••••••••••••••••••••••••••••••

Píseň s ukazováním

Když máš radost a víš o tom

1.Když máš radost a víš o tom, zatleskej (plác plác plác) (2×).

Když máš radost a víš o tom, pověz nám to aspoň potom,

když máš radost a víš o tom zatleskej (plác plác plác).

2 …zadupej…

3…zamávej…

4…zamrkej… atd. (cokoliv)

 

Když jsi šťastný…

Když jsi šťastný tleskej rukama, TLESK, TLESK , TLESK.
Když jsi šťastný tleskej rukama, TLESK, TLESK, TLESK.
Když jsi šťastný tleskej, když jsi šťastný tleskej, když jsi šťastný tleskej rukama, TLESK, TLESK, TLESK.
Když jsi šťastný bouchej do kolen, BUCH, BUCH, BUCH.
Když jsi šťastný bouchej do kolen, BUCH, BUCH, BUCH.
Když jsi šťastný bouchej, když jsi šťastný bouchej, když jsi šťastný bouchej do kolen, BUCH, BUCH, BUCH.
Když jsi šťastný dupej nohama, DUP, DUP, DUP.
Když jsi šťastný dupej nohama, DUP, DUP, DUP.
Když jsi šťastný dupej, když jsi šťastný dupej, když jsi šťastný dupej nohama, DUP, DUP, DUP.
Když jsi šťastný volej HOLA HEJ! HOLA HEJ!
Když jsi šťastný volej HOLA HEJ! HOLA HEJ!
Když jsi šťastný volej, když jsi šťastný volej, když jsi šťastný volej HOLA HEJ! HOLA HEJ!
Když jsi šťastný dělej všechno tak.
Když jsi šťastný dělej všechno tak.
Když jsi šťastný dělej, když jsi šťastný dělej, když jsi šťastný dělej všechno tak.
TLESK, BUCH, DUP, HOLA HEJ

 

Hop hej dokola, až se třásla stodola (Nepořádní)

1.Tancovali myšák s myškou ve stodole na mládku.        -  děti se drží za ruce a točíme se dokola

Myška měla díru v sukni a pan myšák v kabátku.

Hop, hej dokola, až se třásla stodola. hop,hej                  - skočíme dopředu,dozadu.třásla -zadupeme

Hop, hej dokola, až se třásla stodola.

2. Tancovali myšák s myškou moc se jim to líbilo.

Tancovali tak vesele, až se kolem prášilo.

Hop, hej dokola, až se třásla stodola.

Hop, hej dokola, až se třásla stodola.

 •••••••••••••••••••••••••••••• 

Je velký můj Bůh

/: Je velký můj Bůh, je silný a mocný, nic není, co neučinil. :/

On hory stvořil a všechny řeky a hvězdičky též rozsvítil.

Je velký můj Bůh, je silný a mocný, nic není, co neučinil.

/:Můj Bůh mne má rád, ta láska je velká On Ježíše za můj hřích dal.:/

Co neumírá, to  On opět si vzal a příjde si pro mne na zem.

Můj Bůh mne má rád, ta láska je velká  On Ježíše za můj hřích dal.

 

Kdo stvořil

1. Kdo stvořil mrkající hvězdy, mrkající hvězdy, mrkající hvězdy?

Kdo stvořil mrkající hvězdy? Náš Otec Bůh!

2. Kdo stvořil vlnící se moře, vlnící se moře, vlnící se moře?

Kdo stvořil vlnící se moře? Náš Otec Bůh!

3. Kdo stvořil létající ptáky, létající ptáky, létající ptáky?

Kdo stvořil létající ptáky? Náš Otec Bůh!

4. Kdo stvořil tebe, jeho i mne, tebe, jeho i mne, tebe, jeho i mne?

Kdo stvořil tebe, jeho i mne? Náš Otec Bůh!

5. Kdo stvořil mrkající hvězdy, vlnící se moře, létající ptáky?

Kdo stvořil tebe, jeho i mne? Náš Otec Bůh!

 ••••••••••••••••••••••••••••••

Včelička

Na zahrádce pod jabloní motýlek tam včelku honí,
/:hned, hned, hned dej mi, včelko, med!:/

Včelička se na něj zlobí, že ji křidélka už bolí,
/:hned, hned, hned pryč motýlku leť!:/

Do úlu už včelky letí, musím také pospíchati,
/:hned, hned, hned taky domů leť!:/

••••••••••••••••••••••••••••••

Koho včelky chválí

1.Koho včelky chválí pílí nezměrnou,
kampak broučci malí zas míří s lucernou?
Kdo je známý ještě jako tvůrce řek,
taky kapky deště,
co dává žízni flek?

/:Dobrý Bůh, náš Pán,
moudrý, štědrý dárce,
Bůh, náš Pán.:/

2.Podívejme na sovy, mají zvláštní řád,
v noci dlouho loví a ráno chodí spát.
A co teprv brouci, jaká těch je změt,
jen Bůh všemohoucí zná všechny nazpamět.

/:Dobrý Bůh, náš Pán,
moudrý, štědrý dárce,
Bůh, náš Pán.:/

3. Kdo se stará, aby létal dětem drak,
učí malé žáby zakvákat:
kvaky kvak?
Kdo dál žehná zemi, ač je maličká?
Kdo je mezi všemi
na světě jednička?

/:Dobrý Bůh, náš Pán,
moudrý, štědrý dárce,
Bůh, náš Pán.:/

4. On jak žádný druhý
měsíc mění v srp,
zebrám dává pruhy
a velbloudovi hrb,
jitrnice vepři, vlnu ovečkám.
S ním je člověk ve při,
když na vše stačí sám.

/:Dobrý Bůh, náš Pán,
moudrý, štědrý dárce,
Bůh, náš Pán.:/

••••••••••••••••••••••••••••••

Když se zamiluje kůň

Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.

Nejkrásnější zvíře,
zvíře pro rytíře
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň,
Važte si ho, lidé,
ať nám jich pár zbyde,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.

Slečna s bílou lysinkou,
tam někde v pastvinách,
bude brzy maminkou,
tam někde v pastvinách.
Vždyť se zamiloval kůň
koňskou láskou,
hřívu si navlnil, aby ji oslnil
a cválá k ní.

Nejkrásnější zvíře,
zvíře pro rytíře
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.
Važte si ho, lidé,
ať nám jich pár zbyde,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň,
jmenuje se kůň.

Když se zamiluje kůň
tam někde v pastvinách,
láskou hlubokou jak tůň
tam někde v pastvinách.
Když se zamiluje kůň
koňskou láskou,
zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.
Zpívejte písničku
pro jeho klisničku,
nechte ho jít.

 

Malé ruce tlesky, tlesk,                                 (paže skrčené, tleskání do dlaní před sebou v rytmu 1. řádku)

tlesknou vpředu,
tlesknou vzadu,                                           (paže napnuty, tleskání do dlaní střídavě před sebou a za sebou)
stejně rychle jako blesk.

A pak dupne jedna nožka,                            (poskok (nebo více poskoků)

jako kdyby přišla bouřka.                             (klus na místě)

Po bouřce pak jistě záhy,
přijde z oblak deštík vlahý.                           (výpon, vzpažit pozvolna z výponu do dřepu, ze vzpažení do předpažení, shora dolů, třepotat prsty)

Zas zasvítí slunko jasně,
bude venku opět krásně.                               (upažit, dlaně dolů, otáčení na místě.)

 

Žába skáče, kvaky, kvak                                (z bobečku vyskočit, ruce nahoru, prsty roztáhnout)
a takhle prý chodí čáp.                                  (chůze s vysokým přednožením a propínáním v kolenou, ruce: klapající zobák)

Takhle malá kačátka,                                    (dřep, ruce sepnout za záda, batolící se chůze)

tak mňoukají koťátka.                                   (klek, ruce na podložku, kočíčí hřbet, po dokončení věty mňoukáme)

A už cválá koníček,                                       (běh, rukama držíme pomyslnou uzdu, jazykem cvrnkáme o patro)
na něm sedí Jeníček.                                     (jména můžeme měnit, Petříček – Pepíček atd., sed na zem)
A takhle se plazí had,                                    (leh na zemi, plazení, po dokončení věty syčíme)
syčí, že má hrozný hlad.                                (rukama hladíme bříško)

Pejsek šťeká, haf, haf, haf,                              (lezení po čtyřech ve vzporu)
uděláme na něj baf.                                        (na slovo baf – vyskočíme)
Takhle chodí medvědi,                                     (stoj rozkročný, ruce/tlapy nahoru, houpavé přeskoky z nohy na nohu)
je jim dobře na zemi.                                       (všichni se seběhneme do kruhu a obejmeme se společně)