křestNový týden jsme začali katechezí o Křtu Páně. Povídali jsme si o vůli zjevení Kristovy osoby, zjevení započaté o Vánocích. Ježíš  vločkajasně říká, proč přichází k vodám Jordánu: ne z pokory, ani z touhy se zjevit druhým jako slíbený Zachránce, ale z lásky k Otci, „aby splnil Otcův záměr“ (tak Mt 3,15). Přichází kvůli Otci, ne kvůli sobě a své „realizaci“. Zjevení Krista, který žije především pro Otce a má oči upřené „k nebi“: a právě toto nebe se po křtu „otevře“ na znamení toho, že také Otec „se dívá na Syna“, má oči upřené na něj. Následující dny jsme  si s dětmi povídali o zimě, co pro nás zima znamená, odkud jsou sněhové vločky a jak vznikají, s prožitkem přiblížili dětem důležitost stop, že stopy mohou být od lidí, zvířat, klacíku v písku, ale i hudby, různých staveb a výtvarných či uměleckých děl nebo stopu, kterou zanecháme my tím co jsme dokázali.

Stopa může být dobrá, prospěšná, ale může být i negativní, pokud prožijeme něco nepříjemného. Kolem nás jsou však Boží stopy v jednáních nebo chování nás k druhým nebo opačně. Při cvičení nebo pohybových hrách jsme zpívali píseň "Tančí vločka sněhová" Děti se také vžili do pohádkového příběhu o králi hamižníkovi, který chtěl vlastnit vše. Zavřel si to do sklenic, ale když mu to nestačilo a chtěl získat i slunce, vše se shroutilo a neměl nic. V ten okamžik si mohl uvědomit, co je pro něj důležité a už nechtěl zanechat po sobě špatné stopy, ale byl laskavý a hodný ke všem. Při cvičení se zaměřujeme na posílení svalstva, klenby nohy, procvičování chodidel, koordinaci pohybu i postřeh dětí. Zpíváme písně "Hvězdičko má", "Ovečky". Během týdne děti malovali stopy ve sněhu nebo v hlíně, stopy zvířat. Při odpočinku děti poslouchali pohádky z knihy "Chaloupka na vršku."

 

První vločka, druhá, třetí           (počítání na rukou)
z nebe na zem právě letí.          (ruce napodobují padající sníh)
Jedna vedle druhé sedá,            (dřep)
volné místo ještě hledá.             (otáčení hlavou)
Na strom, střechu, silnici           (vztyk)
udělají čepici.                           (rukama dělat střechu)

 

Letí vločka z nebe,              (běh po špičkách)
nos ji hrozně zebe,              (běh + držíme si nos)
vše se změní rázem,            (zastavit, hlava „ANO“)
až dopadne na zem.            (rychle do dřepu)

Tam si pěkně lehne             (lehneme si na zem)
a ani se nehne,                   (ležíme)
a až vloček přibude,            (ležíme ukazujemne nad sebou hromadu)
zima už jí nebude.               (ležíme + ruce a nohy ve vzduchu)