Minulý týden jsme si povídali o našich maminkách. Během povídání v kruhu jsme opět používali putující předmět , který dětem pomohl dát prostor tomu, kdo hovoří. Děti hrály scénky ze života rodiny, povídali jsme si, jaké situace s maminkou zažíváme a jak v kterých reagujeme. Děti se do dramatizování pustily s vervou a ve supinkách výborně spolupracovaly. Během skupinové práce děti také hledaly rozdíly, spojovaly stejné znaky a hledali písmena.
Stihli jsme i vyrobit maminkám "elixíry lásky", kdy děti vystřihovaly a lepily lahve plné srdíček.
Zpívali jsme s dětmi nové nové písničky:
Máminy oči
Ráno vstává maminka má, slunce ještě spává
a mě budí dvě sluníčka laskavá a smavá.
A to září dvě sluníčka v očích naší mámě,
celičký den, ať jsem kde jsem, všude hledí na mě.
Navečer když slunce zajde, usne les i kvítí,
ještě nad mou spící hlavou dvě sluníčka svítí.
Mamince
Mám ráda svoji maminku, má náruč jako peřinku.
Kdo se v ní jednou schová, schová se příště znova ...