Minulý týden jsme si povídali o našich maminkách. Během povídání v kruhu jsme opět používali putující předmět , který dětem pomohl dát prostor tomu, kdo hovoří. Děti hrály scénky ze života rodiny, povídali jsme si, jaké situace s maminkou zažíváme a jak v kterých reagujeme. Děti se do dramatizování pustily s vervou a ve supinkách výborně spolupracovaly. Během skupinové práce děti také hledaly rozdíly, spojovaly stejné znaky a hledali písmena.

Stihli jsme i vyrobit maminkám "elixíry lásky", kdy děti vystřihovaly a lepily lahve plné srdíček.

Zpívali jsme s dětmi nové nové písničky:

 

Máminy oči

Ráno vstává maminka má, slunce ještě spává

   a mě budí dvě sluníčka laskavá a smavá.

 A to září dvě sluníčka v očích naší mámě,

   celičký den, ať jsem kde jsem, všude hledí na mě.

Navečer když slunce zajde, usne les i kvítí,

   ještě nad mou spící hlavou dvě sluníčka svítí.

 

Mamince

Mám ráda svoji maminku, má náruč jako peřinku.

Kdo se v ní jednou schová, schová se příště znova ...